~ ♥ ~ Live the life you love! Love the life you live! ~ ♥ ~

Polibek smrti

15. listopadu 2006 v 19:11 | - the darkest star - |  Stories of my life
PŘED SMRTÍ
Pomalu padá mlha a já tu čekám - chyť mě za ruku. Čekám a pozoruji věčný souboj dne s nocí. Vítr se prudce zdvihl a pohrává si s mými vlasy a žene vše vpřed.
Začíná soumrak a smrt se plíží údolím. Anděl mě pohladil po duši a snesl se na zem, aby mě podpořil - jeho křídla jsou mou záchranou sítí.
Pomalu padá mlha a já jsem stále tady. Začíná soumrak a smrt je už blízko.
Ve vzduchu cítím dusno. Má duše ztěžkla. Dnes se něco stane a já tu pořád stojím a vím, že mé síly ubývají.
Už mě hledají, posílají své posli, měla bych utéct ?´Ne, nedokážu odejít, opustit vše, v co věřím. A tak se ptám jestli to pro mě uděláš? Zůstaneš se mnou, i přesto, že nemám kam jít?
Oni mě zraňují!
Loudám se mokrou krajinou, jdu dál. Mé nohy mě vedou pryč.
Bojím se tmy - ale už se stmívá. Bojím se samoty - ale nikdo tu není. A mrtví? Už jsou blízko mě.
Do ticha a černé prázdnoty šeptám svou tichou modlitbu. Jako cizinec jdu dál a nevím kam. Cítím les, bouřku a blesky. Měla bych se snad bát? Slyším šum křídel mého padlého anděla, ale nikde ho nevidím.
V tuhle noční dobu stávají mrtví ze hrobů. Ničemu nerozumím. Můj sen je tak vzdálený a proměňuje se v noční můru.
Křičím a brečím a skrz mé slzy nic nevidím, stékají mi po tváři a mění se v potok.
Bojím se tmy - ale už se stmívá. Bojím se samoty - ale jsem sama, tak sama. A mrtví ? Kdepak jsou ?
Pouze jedno peříčko je zmáčené krví a poletuje ve větru, můj anděly, kde jsi? Život se stává starším ... Chci utéct z téhle tmy. Uletět bez křídel.
Mám tajemství pro anděla. Už nic necítím, ani bolest, ani strach. Pomoz mi! Ubližují mi a zraňují. Z mé pokřivené duše zbyla jen troska čekající na zázrak.
Přiznávám, jsem vinna a ve svých snech plánuji útěk před smrtí.
Pozdě ...
PO ŽIVOTĚ
Vím, že mám do nebe ještě daleko, ale smrt je zas o krok blíž. Usmívá se pod tím závojem a posílá mi polibek smrti. Já tuším, že to zlo je někde v nás.
Bojím se tmy - ale už se stmívá. Bojím se samoty - ale nikdo tu není. A mrtví jsou kolem nás!
Všechno, co jsem kdy milovala, zemřelo. Všechno, co jsem kdy znala, zmizelo. Smrt se k nám vloupala bez pozvánky. Konec se už blíží. Mé srdce buší jako o život a kvůli němu neslyším svůj křik v mé hlavě. Už na nic nemyslím - mé myšlenky jsou mrtvé. A před mýma očima se objevil nápis: ,,Sbohem, už je konec."
Chuť bojovat mě už opustila, jsem tak unavená a moje vůle žít už zvolna prchá ! Už ani brečet nemůžu. Dám si schůzku se smrtí. Posílají mi polibek smrti.
Jsem z toho venku, dnes jsem z kola vypadla já. Všechno jednou skončí a můj život se krátí. Dám si schůzku se smrtí! Tolik slz, tolik slz padlo.
Bojím se, když se stmívá - a zde je tma. Bojím se, když tu nikdo není - a zde jsem sama. Ti mrtví jsou i v nás!
Do ticha a prázdnoty jsem šeptala svoji modlitbu. V noci stávali mrtví ze hrobů.
Slyším tvůj hlas, můj padlý anděly. A tak se tě ptám, jestli to pro mě uděláš? Kamkoliv půjdu, půjdeš také? Můj oheň v srdci nezhasl! Už se nebojím samoty - jsi se mnou, ať půjdu na světě kamkoliv. Navždy. Psílají mi polibek smrti - jsem vinna. Posílají mi polibek smrti.
Tvůj nářek nedolehl k mým uším (Vymaž bolest). Promiň, že jsem nebyla s tebou. Smrt si tě vzala dřív! Mou bolest v srdci slova neobsáhnou (Rve mi duši). Stýská se mi po tobě, stýská se mi po světě, stýská se mi po životě. Už mi posílají polibek smrti ... Pevně mě drž za ruku a šeptej mé jméno! Osud se spolčil proti nám, chce nás znovu rozdělit.
Brečela jsem jako dítě a ty jsi truchlil také. Tvé slzy mi stékaly po vlasech a mé slzy ti usychaly na tvé tváři. Posílají mi polibek smrti!
Bála jsem se tmy - když se stmívalo. Bála jsem se samoty - když jsem zůstala sama! Ty jsi navždy ve mně!
Vím, že je tolik cest k bohu, kolik je lidí. Teď jsem na konci své cesty - splnila jsem své tajné poslání. Stojím na rozcestí Života a Smrti a teď už vím, že co je, bylo a bude je smrt. Posílají mi polibek smrti! Dobrá, dám si schůzku se smrtí. Život už líbá smrt a teď už vím, že to pro mě uděláš!
Neopustíš mě! Svůj osud znám! Smrt si mě volá k sobě! Sejdeme se v nebi!
Sejdeme se v nebi, sejdeme se v nebi, sejdeme se v nebi, sejdeme se v nebi …
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Miška Miška | Web | 15. listopadu 2006 v 19:16 | Reagovat

ahojky.Chtěla bych tě pozvat na můj blog kde se nebudeš nudit.Přihlaš se do new soutěže o nejhezčí colorizaci.

Když tak nech nějaký komentář

2 cikolka cikolka | Web | 3. května 2007 v 14:42 | Reagovat

krasny..zkopirovala jsem to a uvedla te jako zdroj;)..ale fakt pekny:)

3 Míša Míša | 18. května 2007 v 18:01 | Reagovat

Ty máš právo vyhrát literární soutěž!

4 soniška soniška | 12. července 2007 v 12:40 | Reagovat

já si to taky zkopírovala. máš to moc moc moc hezký. fakt krásný.

5 zuziana zuziana | E-mail | 21. února 2008 v 20:25 | Reagovat

je to úžasný....ještě by to chtělo k tomu složit hudbu nějakou hezkou a antočit klip...tohle mě zabralo za srdíčko:-*

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.