~ ♥ ~ Live the life you love! Love the life you live! ~ ♥ ~

Duben 2007

Jared Leto

8. dubna 2007 v 14:41 | ~ meg ~ |  Sound ♪ Music
Heart JARED Joseph LETO Heart

Narozen: 26.12.1971 v Bossier City, Louisiana, USA
Také zpívá: 30 sec to Mars (spolu se svým bratrem, Shannon Leto, a dvěma přáteli)

- patří mezi 50 nejkrásnějších lidí planety
- hobby: snowboarding, skateboarding, horolezectví, psaní písní, čtení a malování
- oblíbené jídlo: popcorn, zelenina a horká čokoláda
- jí jen drůbež, ne zvěř
- má psa jménem Judas
- byl zasnouben s Cameron Diaz (2002)
- mohl hrát ve filmu 'Flags of Our Fathers' (2006) ale raději se věnoval své skupině
Filmografie:

2007 Chapter 27 - Mark David Chapman
2006 Lonely Hearts / Zabijáci osamělých srdcí - Raymond Martinez Fernandez
2005 Lord of War / Obchodník se smrtí - Vitaly Orlov
2004 Alexander / Alexander Veliký - Hephaistion
2002 Panic Room / Úkryt - Junior
2001 Highway - Jack Hayes
2000 Sunset Strip - Glen Walker
2000 Requiem for a Dream / Rekviem za sen - Harry Goldfarb
2000 American Psycho / Americké psycho - Paul Allen
1999 Girl, Interrupted / Narušení - Tobias 'Toby' Jacobs
1999 Fight Club / Klub rváčů - Angel Face
1999 Black and White / Černá a bílá - Casey
1998 The Thin Red Line / Tenká červená linie - Second Lieutenant Whyte
1998 Urban Legend / Temná legenda - Paul Gardener
1998 Basil - Basil
1997 Switchback - Lane Dixon
1997 Prefontaine - Steve Prefontaine
1996 The Last of the High Kings - Frankie Griffin
1995 How to Make an American Quilt - Beck
Quote of a day: To, že chcete, aby vám někdo zůstal na blízku, neznamená, že také zůstane.

Příběhy o upírech - "Upír"

7. dubna 2007 v 13:24 | ~ meg ~ |  From the life of a vampire
Jan Neruda - Upír (vydáno roku 1920), ukázka příběhu
Příběh začíná poblíž Istanbulu, kde se hlavní hrdina nachází se svým kamarádem a tráví tam poslední den své úžasné dovolené. Před několika dny se seznámil s polskou rodinou, která tam byla také na dovolené a těžce nesla rozloučení s touto překrásnou zemí. Proto se nakonec všichni rozhodli, že poslední den stráví venku u moře, i přestože dcera polských rodičů byla velice pobledlá a nevypadala zrovna moc zdravě, ale i tak, sluníčko jí přece nemohlo ublížit, ba naopak, dodat jí novou sílu.
Na pláži však potkali zvláštního muže, původem z Řecka, který také trávil svojí dovolenou ve stejném hotele, ale nikdy s nikým nepromluvil ani jediné slovo. Nyní však seděl opřený o velké kameny, na klíně roztažený blok s náčrtky, a zahleděně se díval do dály, jako by až za celý Bostpour. Ale pravda je, že se našemu vypravěči a jeho příteli zdálo, že umělec sleduje právě je. Po nějaké době tomu nevěnovali již žádnou pozornost a den jim rychle utekl.

Po návratu do hotelu, polské dívce se přitížilo a odešla do svého pokoje, doprovázena svojí matkou a otcem. Náš vypravěč však neodolal a zašel se zeptat majitele hotelu na tajemného řeckého cizince. Ale majitel hotelu mu prozradil, že o něm nic neví, jen to, že muž se jmenuje Upír. Není divu, že se vypravěč podivil nad netypickém jménem, ale majitel ho ujistil, že je to tak, neboť tento umělec vždycky kreslil jen mrtvoly, a to ještě předtím, než ta daná postava zemřela. Naším hlavním hrdinou i jeho přítelem projel mráz po zádech a ihned odspěchali zpět na pláž, kde onoho cizince poprvé potkali. Ten tam již nebyl, ale zapomněl tam svůj náčrtník a na přední straně byla nakreslená polská dívka se svojí překrásnou bledou tvářičkou. Již nic jí nebylo pomoci.
Quote of a day: From the love for ourselves we live. From the love to others we die.

Back home

1. dubna 2007 v 19:54 | ~ meg ~ |  From the life of a vampire
Paříž, jaro 2007
Byla opět doma ... doma! To slovíčko jí utkvělo v hlavě. Jossete se nacházela v prázdné vstupní hale, která byla osvětlená jen paprsky pomalu vycházejícího slunce. Hned na první pohled bylo jasné, že zde nikdo posledních pár let nebyl. Na zemi se povalovalo spadené listí, které semka vítr zavál rozbitým francouzským oknem, v rohu haly stálo nádherné křesílko, nyní bohužel prolezlé červi a nohy nevypadaly, že by někoho ještě unesly. Vyjít po točitém mramorovém schodišti do druhého patra by bylo velice nebezpečné. Tento dům byl troska, přitom to bývalo jedno z nejluxusnějších a nejrozlehlejších sídel v okolí Paříže. Jossete pomaly popošla doprostřed haly, za sebou nechávala stopy v prachu, a zadívala se nad sebe, kde nad ní, asi tak 5 metrů vysoko, vysel nádherný křišťálový lustr - snad jediná cennost, kterou při druhé světové válce při okupaci nerozkradli kvůli své hmotnosti a objemu.
"Doma" Joss si stále opakovala toto slovo. Věděla, že kdyby mohla plakat, tak by se rozplakala jak malá a nic by jí nezastavilo, ale ani tohle jí nebylo dopřáno. Nenávist jí projela tělem ... ale co zmohla? Nic ... "Nic. Nemůžu dělat vůbec nic - zatím". A tajemně se usmála sama pro sebe.

"Na chvíli nechám psát své vzpomínky, svojí minulost ... Je to jako by včera ... a přitom je to tak dávno. Všechno je tak dávno!"
Paříž, srpen 1736
"Pojď sem, pojď blíž," zval jí se smíchem nádherný mužský hlas. Joss měla přes oči lněný šátek, aby nic neviděla. Byla oblečená v nádherných šatech z 18.století, vlasy ležérně upravené. Vypadala náramně šťastně, její úsměv jí nezmizel z tváře. Objevila se uprostřed nádherného salónu, vybaveného luxusním nábytkem. Překrásný muž k ní přistoupil blíž a sundal jí šátek z očí.
"Ach," to co Jossete viděla, bylo něco neuvěřitelného. Podívala se na překrásné barevné tapety na stěnách, na křesílka potažená sametem, na nádherný ebenový stůl.
"Edwarde?" řekla s úžasem a v oku se jí zaleskla slza.
"Tohle je pro nás, lásko. Tady budeme bydlet - spolu," řekl Edward a jemně Joss políbil do vlasů.
Joss rychle otevřela oči, a pak je znovu pevně stiskla. Již dlouho se neubírala ke své minulosti a vzpomínkám, ale pokaždé, se jí zdálo o něm. O muži, kterého tak milovala, ale ztratila. Plně si uvědomovala, jak její osud je tak podobný osudu Andreji. A také věděla, že tohle není náhoda ... takhle to někdo chtěl! Bylo toho tolik, co jí musela vysvětlit.
Quote of a day: The most beautiful stories lay on the bottom of our hearts.