Tak takhle přesně se cítím! A žádná terapie mi zatím nepomohla! Nevím, co se semnou prostě děje! Teď jsem navíc ještě nemocná :( nastydla jsem a škrabe mě v krku, pálí oči a bolí hlava! Prostě potřebuji odpočívat! Potřebuji čas jen na sebe! Potřebuji relaxovat, dělat si své obyčejné věci - jako třeba skládat fotky do albumu a nebo číst knihu a psát si z ní poznámky! Prostě hlavně ne učit se! Mám teprve týden školy za sebou a už mě z toho bolí hlava? Prostě htůza! Navíc jsem nasydla kvůli pitomému tělocviku, na který jsem se svědomitě připravovala, stávala jsem strašně brzy ráno a šla jsem běhat! abych si vylepšila kondičku, kterou jsem si spíše zničila!

Co se týče toho druhého ... vím! láska mě ničí! A hodně dlouhou dobu jsem o tom přemýšlela. Jen proto, že jse zamilovaná do někoho, nedávám příležitost někomu jinému, aby se dostal do mé blízkosti! Měla jsem šanci! A promarnila jsem ji, protože jsem tu osobu neměla ráda! A radši zůstávám dobrovolně na "ocet"! No nedá se nic dělat! Nemůžu teďka být s nikým - pokud nemůžu být s tím, koho mám tolik ráda! A možná je to tak i lepší ... hodně jsem o tom přemýšlela, jak už jsem řekla,