~ ♥ ~ Live the life you love! Love the life you live! ~ ♥ ~

Stories of my life

The Beautiful End

31. prosince 2008 v 16:39 | - the darkest star -
It was his near-death experience that brought him his love back. Since then he was walking around Rome, searching for the death to find him.

He experienced many accidents, but he always managed to survive, somehow. People started to believe that there was a guarding angel above him. Once, the lonely wanderer confessed he saw the face of his beloved wife instead of the driver who almost crushed him down. People didn't believe him. And so it went on.
On night he returned home, walked the stairs up of the many years empty house, kicked off his shoes, and lay on his bed. He closed slowly his eyes and that was the last movement he had ever done.

He died at the age of fifty-four and many of his relatives were surprised he actually lived that long. He died in his sleep, just as he always feared, but secretly longed to. Well, no one knows if his immortaly beloved was waiting for him with a warm kiss, as she had promised. Nevertheless, he wished for it all his life, and it is said that the last wish must always come true.

And then she asked: "When I die, can I choose the stars where I will move to?"

Xena: Virtuální série

11. září 2007 v 19:50 | - the darkest star -
Již brzy k přečtení ... > ZDE <
Kdo by neznal Xenu, Princeznu Bojovnici? Když se roku 1995 na amerických obrazovkách objevila poprvé "jódlující" princezna bojovnice, která byla odhodlaná nakopat zadek i samotnému Herkulovi, bylo všem jasné, že vedlejší role v trilogii pro ní nebude stačit. Nikdo však ale asi nepočítal s neuvěřitelným úspěchem, jaký může tato divoká černovláska vyvolat. Brzy však Xena, spolu se svojí druhou polovičkou - Gabrielou; převálcovaly a nakopaly zadnici i samostatnému Herkulovi - a to doslova! Seriál Xena se dočkal šesti sérií! kde nová série pokaždé předčila předešlou! A tak se není čemu divit, že roku 2004 se všem, ne jen fanouškům, těžko loučilo s kráskou, která změnila dospívání mnoha teenagerům ...
Seriál sice mohl skončit, jenže dobrodružství Xeny a Gabriely stále pokračuje! A vy si ho nyní můžete přečíst!
VIRTUÁLNÍ SEDMÁ SÉRIE (již brzy k přečtení)
Promo video
Citát dne: "Nesuď dopis podle papíru!" - gabriela -
P.S. Koukntě se na Xena Forever!

Asshole father

4. září 2007 v 19:29 | ~ meg ~
Tohle je prostě nádhera :'( - smutná, mrazivá nádhera! -
"Čekal jsem na tebe včera večer. Čekal jsem tak dlouho, že jsem prošvihl poslední vlak domů.Čekal jsem, abych ti konečně řekl, že tě miluji každým dnem čím dál tím víc! Čekal jsem na tebe včera večer jako každý jiný den ... vlastně jsem čekal v tom strašném slejváku, čekal, abych se mohl přesvědčit, jestli cítíš to, co já! ...
Jenže ty necítíš to samé! A i kdyby, nikdy nepůjdeš proti svému debilnímu otci, který ti zakazuje se se mnou stýkat!!! Jsi zlomená! Končíš s drogami? Jen kvůli svým lidem? Ach! Proč jsem se vůbec namáhal?Proč?
Čekal jsem tak dlouho a doufal, že se jejich názory, jejich myšlení změní! Ale oni na mě vždy ukazovali svými dlouhými prsty, vždy mě obviňovali! A není to moje chyba, že ty se cítíš mizerně - pokořeně! trapně! Protože ty nikdy nepůjdeš proti svému debilnímu otci! Nikdy! Přiznej to! Nikdy - tak si to konečně přiznej! Proč? Proč jsem se vůbec namáhal?
... nazval jsem tě děvkou! v záchvatu jsem rozbil tvé domovní dveře! A ty mě přesto odmítáš nenávidět! Tak mi nyní řekni: jak se mám z tohoto dostat, když mě odmítáš nenávidět! ( ... když vím, že mě miluješ ... ) Proč mě odmítáš nenávidět?
Jsi jen zlomená tatínkova holčička, že? Proč? Proč jsem se vůbec namáhal? Proč jsem se vůbec zamiloval ... ?"
- tenhle vlak už odjel navždy -

Quote of a day: "I guess I'm trying to say I'm sorry ... but it always come out wrong. I think a part of me still loves you, even though we are moving on."

A girl with faith

19. července 2007 v 11:09 | ~ meg ~
To those who have given in to their destiny ...
V daleké zemi, tam, kde nikdo z nás nikdy nebyl, v takové zemi, o které ví jen zasvěcené duše, se jednoho léta stalo něco nečekaného a touto nečekanou událostí celý náš příběh začal. Toho léta bylo totiž úmorné vedro a voda v korytech řek začala pomaly vysychat. Lidé byli bezradní a jednoho rána, když místní žena zašla ke studni pro vodu, aby připravila své rodině dobrou polévku k poledni, s úděsem zjistila, že i studna - poslední zdroj vody, který zbyl - je vyschlá. V této situaci nebyla jiná možnost než svolat radu a poradit se o tom, co obyvatelé podniknou. Neměli moc na vybranou - žili sice v míru a klidu, ale neznali žádnou jinou zemi než tu svojí, takže nemohli zažádat o pomoc své sousedy, v této situaci se museli spolehnout sami na sebe.
A právě v této chvíli se ujal hlavního slova kněží, který všem sdělil, že se mu zdál předešlou noc sen o velkém rituálu. Tento rituál vyžadoval, aby každý člověk v zemi v danou hodinu přišel na smluvené místo a přinesl s sebou svůj nejvzácnější talisman, který pomůže v modlitbě a v obětování. Když nastal onen den, stovky lidí se shromáždilo na louce za vesnicí, nesouc šperky, perly, zlato, stříbro, diamanty, všelijaké rodinné poklady, drahé kameny, vzácné hedvábí a oleje ze svých spižíren. Každá duše si v tuto chvíli uvědomila cenu vody, která je k nezaplacení! Modlili se a přáli si jen jediné - aby opět začalo pršet a oni se mohli vrátit na svá suchá zpustošená pole, ke studním a k lovu ryb. Celé obyvatelstvo se namačkalo na palouk se svými vzácnými dary a byli jak u vytržení. Nikdo si v tom davu nevšiml maličké holčičky, která jako jediná nepřinesla nic skvostného a třpytivého, jen obyčejný, léta nepoužitý, deštník ...
Quote of a day: "Gods can't make decisions for us. We have to decide ourselves and accept the consequences of our desicions." - meg -

Polibek smrti

15. listopadu 2006 v 19:11 | - the darkest star -
PŘED SMRTÍ
Pomalu padá mlha a já tu čekám - chyť mě za ruku. Čekám a pozoruji věčný souboj dne s nocí. Vítr se prudce zdvihl a pohrává si s mými vlasy a žene vše vpřed.
Začíná soumrak a smrt se plíží údolím. Anděl mě pohladil po duši a snesl se na zem, aby mě podpořil - jeho křídla jsou mou záchranou sítí.
Pomalu padá mlha a já jsem stále tady. Začíná soumrak a smrt je už blízko.
Ve vzduchu cítím dusno. Má duše ztěžkla. Dnes se něco stane a já tu pořád stojím a vím, že mé síly ubývají.
Už mě hledají, posílají své posli, měla bych utéct ?´Ne, nedokážu odejít, opustit vše, v co věřím. A tak se ptám jestli to pro mě uděláš? Zůstaneš se mnou, i přesto, že nemám kam jít?
Oni mě zraňují!
Loudám se mokrou krajinou, jdu dál. Mé nohy mě vedou pryč.
Bojím se tmy - ale už se stmívá. Bojím se samoty - ale nikdo tu není. A mrtví? Už jsou blízko mě.
Do ticha a černé prázdnoty šeptám svou tichou modlitbu. Jako cizinec jdu dál a nevím kam. Cítím les, bouřku a blesky. Měla bych se snad bát? Slyším šum křídel mého padlého anděla, ale nikde ho nevidím.
V tuhle noční dobu stávají mrtví ze hrobů. Ničemu nerozumím. Můj sen je tak vzdálený a proměňuje se v noční můru.
Křičím a brečím a skrz mé slzy nic nevidím, stékají mi po tváři a mění se v potok.
Bojím se tmy - ale už se stmívá. Bojím se samoty - ale jsem sama, tak sama. A mrtví ? Kdepak jsou ?
Pouze jedno peříčko je zmáčené krví a poletuje ve větru, můj anděly, kde jsi? Život se stává starším ... Chci utéct z téhle tmy. Uletět bez křídel.
Mám tajemství pro anděla. Už nic necítím, ani bolest, ani strach. Pomoz mi! Ubližují mi a zraňují. Z mé pokřivené duše zbyla jen troska čekající na zázrak.
Přiznávám, jsem vinna a ve svých snech plánuji útěk před smrtí.
Pozdě ...
PO ŽIVOTĚ
Vím, že mám do nebe ještě daleko, ale smrt je zas o krok blíž. Usmívá se pod tím závojem a posílá mi polibek smrti. Já tuším, že to zlo je někde v nás.
Bojím se tmy - ale už se stmívá. Bojím se samoty - ale nikdo tu není. A mrtví jsou kolem nás!
Všechno, co jsem kdy milovala, zemřelo. Všechno, co jsem kdy znala, zmizelo. Smrt se k nám vloupala bez pozvánky. Konec se už blíží. Mé srdce buší jako o život a kvůli němu neslyším svůj křik v mé hlavě. Už na nic nemyslím - mé myšlenky jsou mrtvé. A před mýma očima se objevil nápis: ,,Sbohem, už je konec."
Chuť bojovat mě už opustila, jsem tak unavená a moje vůle žít už zvolna prchá ! Už ani brečet nemůžu. Dám si schůzku se smrtí. Posílají mi polibek smrti.
Jsem z toho venku, dnes jsem z kola vypadla já. Všechno jednou skončí a můj život se krátí. Dám si schůzku se smrtí! Tolik slz, tolik slz padlo.
Bojím se, když se stmívá - a zde je tma. Bojím se, když tu nikdo není - a zde jsem sama. Ti mrtví jsou i v nás!
Do ticha a prázdnoty jsem šeptala svoji modlitbu. V noci stávali mrtví ze hrobů.
Slyším tvůj hlas, můj padlý anděly. A tak se tě ptám, jestli to pro mě uděláš? Kamkoliv půjdu, půjdeš také? Můj oheň v srdci nezhasl! Už se nebojím samoty - jsi se mnou, ať půjdu na světě kamkoliv. Navždy. Psílají mi polibek smrti - jsem vinna. Posílají mi polibek smrti.
Tvůj nářek nedolehl k mým uším (Vymaž bolest). Promiň, že jsem nebyla s tebou. Smrt si tě vzala dřív! Mou bolest v srdci slova neobsáhnou (Rve mi duši). Stýská se mi po tobě, stýská se mi po světě, stýská se mi po životě. Už mi posílají polibek smrti ... Pevně mě drž za ruku a šeptej mé jméno! Osud se spolčil proti nám, chce nás znovu rozdělit.
Brečela jsem jako dítě a ty jsi truchlil také. Tvé slzy mi stékaly po vlasech a mé slzy ti usychaly na tvé tváři. Posílají mi polibek smrti!
Bála jsem se tmy - když se stmívalo. Bála jsem se samoty - když jsem zůstala sama! Ty jsi navždy ve mně!
Vím, že je tolik cest k bohu, kolik je lidí. Teď jsem na konci své cesty - splnila jsem své tajné poslání. Stojím na rozcestí Života a Smrti a teď už vím, že co je, bylo a bude je smrt. Posílají mi polibek smrti! Dobrá, dám si schůzku se smrtí. Život už líbá smrt a teď už vím, že to pro mě uděláš!
Neopustíš mě! Svůj osud znám! Smrt si mě volá k sobě! Sejdeme se v nebi!
Sejdeme se v nebi, sejdeme se v nebi, sejdeme se v nebi, sejdeme se v nebi …

Svět umírá

14. listopadu 2006 v 21:30 | - meg -
Nikdy jsem si nestěžovala, ale teď s těžkým srdcem, tak těžkým, že nemůžu klidně odpočívat, vám musím říct, co jsem se dozvěděla ...
Sedím a bezmocně koukám, jak se měsíc zbarvil do ruda.
Brečím, brečím pro děti, které ztratily své rodiče ve válce.
Nejhorší zločin, který můžeme dopustit, je, že vezmeme dětem rodiče … a nebo snad, že vezmeme rodičům děti?
Zbyly tu jen prokleté doby a je to nenávist a soud, které jsou schváleny v naší společnosti - v té, která si nad vší špínou myje ruce.
Svět je tak děsivý! Proč je snadnější sebrat zbraň a klanět se nenávisti a násilí, než milovat ?
Dnes jsem viděla padat hvězdu, stejně jako když jsme byli děti … vzpomínáš? Byl jsi malý chlapec, který potají posílal svá přání hvězdám, ale příliš pozdě zjistil, že sám nic nezmůže.
A dnes hvězda opět padá a já si přeji za tebe, aby se splnilo tvé přání.
Přeji si dnes mír. Zastav válku a utrpení.
Miluj ty, co zůstali bez domova. Miluj ty, co zůstali sami.
Vždyť i hvězdy svítí dál a naděje umírá poslední!
Děti jdou do války a já prožívám utrpení a zkázu. Prožívám dny v hrozné bolesti, ale kdo nemá srdce, ten si nenaříká ...
A tak se ptám: Co se stalo s láskou?
Neberte dětem rodiče. Neberte rodičům děti.
Nechejte každé dítě cítit lásku. Nedovolte, aby se cítilo opuštěné. Nedovolte, aby trpělo. Dovolte dětem stát se vším, čím chtějí být, aby věděly, že na nich záleží! Vždyť jestli si nepomůžeme navzájem, tak tedy kdo nám pomůže?
Svět umírá. Mír je možná nudný,ale každý ho chce aválka? K čemu je dobrá?
Dnes jsem viděla padat hvězdu, stejně jako když jsme byli děti … pamatuješ? Byl jsi malý chlapec,který snil a přál si změnit svět, ale prý tvá přání byla hloupá a snění ztráta času.
A dnes hvězda opět padá a já si přeji za tebe, aby se splnilo tvé přání.
Přeji si dnes mír. Zastav válku a utrpení. Nauč lidi být více snášenliví. Chraň ty, co milují! Vždyť i hvězdy svítí dál a naděje nikdy neumírá
Je tu důvod, proč musíme uspět tam, kde ostatní neuspěli. Nevím, jestli dokážu pomoci, ale pokusím se. Naše duše jsou unavené ...
Brečím pro děti, které ztratily své rodiče ve válce. Brečím pro životy těch, kteří se už nevrátí. Brečím pro lásku, která se už nenaplní. Brečím pro svět, který umírá
Ale za ty děti budu bojovat! Za životy lidí budu bojovat! Za lásku všech budu bojovat! Za svět budu bojovat! Dám všechno ve jménu boje proti nenávisti! Budu bojovat!
Mnozí lidé by dali cokoli za kus chleba, ale mnohem víc je těch, kteří by dali život za lásku!
A za ně budu bojovat! Dejme míru šanci. Neseberu zbraň a nepokloním se nenávisti a násilí! Budu milovat! Budu bojovat!
Dnes jsem viděla padat hvězdu, stejně jako když jsme byli děti … pamatuješ? Byl jsi malý chlapec, který říkal a věřil, že svět lásku má. A svět doopravdy lásku má a dnes hvězda opět padá a já si přeji za tebe, aby sis splnil své přání
Přeji si zastavit čas. Zastavit válku a utrpení.
Dovol mi poděkovat ti ...
Děkuji ti za život (zatímco někdy nám nadělil bolest a žal, najdeme i něco jasného)
Děkuji ti za rodinu. Děkuji ti za krásu vlasti. Děkuji ti za dar slov. Děkuji ti za lásku. Děkuji ti za děti. Děkuji ti za tebe.
Teď už vím, že svět lásku má. Mé srdce už není těžké. Nestěžuje si.
Teď už vím, že změním co změnit nejde ...
 
 

Reklama